Benghází, zbraně za zlato - Libye, Sýrie, Jižní Súdán a východní Afrika

Ve dnech 7. a 8. září 2012 opustila nákladní loď libyjský přístav Benghází. Na palubě byly dva kontejnery, hlídané najatými žoldáky, obsah a cíl cesty neznámé. O několik dní později, 11. září 2012, byl proveden útok na americký konzulát, který měl za následek smrt velvyslance USA a několika amerických občanů; byl označen jako „Bitva v Benghází“.

Útok na konzulát v Benghází a ty dva utajené kontejnery sehrály nejen bizarní roli, ale také mají dopad na současné americké prezidentské volby, zejména na Hillary Clintonovou, která kandiduje za demokraty jako jejich kandidátka. Spiknutí v Benghází se týkalo nově vytvořeného státu Jižního Súdánu a jeho sousedů, Ugandy a Keni, jistého hotelu v Nairobi, který má velmi kontroverzní minulost a roli, kterou sehrál, a také „zbraní za zlato“ pro Sýrii, což zahrnovalo somálské piráty a izraelské a etiopské prodejce zbraní.

V útrobách těchto dvou kontejnerů bylo později objeveno zlato, konkrétně zlaté pruty, které patří do libyjského státního fondu. Zlato bylo odesláno z bezpečných skladovacích zařízení u libyjského hlavního města Tripolisu do Benghází, a poté umístěno na palubu nákladní lodě, avšak bez pověření tehdejší, takzvané libyjské vlády. To mohlo být podnětem k útoku na americký konzulát o několik dní později. Nákladní loď uvízla na mělčině u ostrova Malta poté, co došlo k „bitvě u Benghází“, a to po dobu přibližně 6 týdnů; potom nákladní loď plula směrem k přístavu Mombasa v Keni. Tam byly oba kontejnery vyloženy a připraveny pro leteckou přepravu z Mombasy na letiště Entebbe Airport v Ugandě, které leží poblíž hlavního města Kampala (ve vzdálenosti 35 km).  

Zlato bylo určeno pro Ugandu, mělo být přepraveno přes přístav Mombasu v Keni, a mělo být roztaveno v ugandském hutním závodě, který se nachází v blízkosti Demokratické republiky Kongo (DRC). Vše mělo vypadat tak, že kov pochází z Demokratické republiky Kongo nebo Angoly, a zároveň měla být odstraněna veškerá označení, týkající se původu. Tyto zlaté cihly obsahovaly jak švýcarské, tak libyjské značky. Po roztavení mělo být zlato prodáno na otevřeném trhu jako zlato, pocházející z Demokratické republiky Kongo nebo z Angoly, a výnosy z něj měly být použity na zaplacení zbraní, včetně tanků T-62 ze sovětské éry, pušek AK-47, RPG, střeliva a nábojů, které ležely v přístavu Mombasa, a původně byly určeny pro Jižní Súdán. Tyto zbraně měly být nyní přesměrovány do Sýrie přes Turecko, a to vzhledem k faktu, že zásilka, obsahující zbraně a tanky, byla zadržena v přístavu Mombasa z důvodu nezaplacení přístavních poplatků, neboť přepravci odmítli otevřít kontejnery kvůli inspekci. V papírech byla jako vlastník označena vláda Ugandy, ale přepravce trval na tom, že je náklad určen pro Jižní Súdán. To vzbudilo podezření, a proto tedy došlo k zadržení nákladu v přístavu Mombasa.

Ugandský prezident Yoweri Museveni

Nový obrat v celém tomto příběhu nastal, když kontejnery se zlatem, které dorazily do přístavu v Mombase přes Maltu, byly také zadrženy, protože jejich dokumentace rovněž vzbudila podezření. Nicméně v této záležitosti zasáhl úřad prezidenta Ugandy ve snaze pokusit se vyřídit formality pro oba kontejnery, aby mohly být odeslány. Avšak horlivý úředník z keňského přístavu trval na otevření obou kontejnerů z důvodu inspekce. K další změně v tomto neobvyklém příběhu došlo, když v případě těchto dvou kontejnerů zasáhlo velvyslanectví USA v Keni. I to však bylo ignorováno a kontejnery byly otevřeny. Místo náhradních dílů pro vládu Ugandy, jak bylo uvedeno v přepravních dokladech, byly objeveny zlaté pruty. Jak zbraně, tak kontejnery se zásilkou zlata, zůstaly v přístavu Mombasa až do počátku roku 2014, kdy došlo k novému obratu v podobě zákroku, který se odehrál v hotelu Grand Regency v keňském Nairobi.

Bývalý diplomat Britského ministerstva zahraničí Reza Afshar se setkal s ugandským státním příslušníkem v hotelu Grand Regency v Nairobi za účelem vyřešení záležitosti se zásilkou, zadržovanou v přístavu Mombasa. Pan Afshar se setkal se ženou, o které panují dohady, že má vztah k prezidentovi Ugandy, Yowerimu Musevenimu. Volba právě tohoto hotelu pro schůzku byla stejně tak bizarní, jako zbytek příběhu, neboť tento hotel hrál hlavní roli nejen v jednom, ale hned ve dvou velkých skandálech. Prvním z nich byl největší skandál v keňské historii, známý jako „Goldenbergský skandál“, a šlo v něm o zlato a keňské státní dotace. Ten druhý souvisel s prodejem hotelu Grand Regency investiční skupině, známé jako „Libyjsko-arabsko africká investiční společnost“, za nižší tržní hodnotou, než jaká byla v roce 2008. Volba hotelu jako místa setkání mezi Rezou Afsharem a Uganďanky, zastupující prezidenta Ugandy, byl buď neúmyslný, nebo ironický.

Hotel Grand Regency v keňském Nairobi

Reza Afshar má renomé hlavního vyjednávače pro Libyi v Radě bezpečnosti OSN, kdy přispěl ke schválení rezoluce UNSCR-1973, jež vedla k akci NATO v průběhu roku 2011, a zároveň šéfa syrského týmu při Britském ministerstvu zahraničí (UK FCO). Afshar se pokoušel uvolnit zásilky z přístavu Mombasa, aby mohly být přepraveny po moři do přístavu v Turecku a dále se dostat k rebelům na severu Sýrie. Konkrétně zbraně a tanky byly vyčleněny pro povstalecké skupiny v Aleppu. Právě tyto skupiny zastupoval Afshar na poli diplomacie, když jednal o zásilkách zbraní. Krátce po tomto setkání byly všechny kontejnery (zadržené v přístavu Mombasa) se zbraněmi, tanky, RPG, střelivem a dva kontejnery se zlatem, odeslány z Keni na neznámé místo. Zda byly přístavní poplatky uhrazeny v plné výši, nebylo zveřejněno, ale přístavní úředník byl v důsledku této probíhající ságy vyslán do odlehlé části Keni.

"Nezávislý poradce" Reza Afshar

Po schůzce v Nairobi se pan Afshar setkal v Londýně se Salihou Ahsanovou, která tvrdí, že je lékařka a absolventka Královské vojenské akademie Sandhurst (tj. výcvikové centrum důstojníků Britské armády, pozn. překl.), a jež se stala první muslimskou ženou, která byla povýšena do důstojnické hodnosti v britské armádě. Ahsanová, jejíž předchozí úlohou bylo za jejího pobytu v Benghází poskytovat libyjským rebelům podporu v oblasti zbraní a logistiky během takzvaného arabského jara, nyní aktivně podporovala rebely v Sýrii. Také koordinovala výcvik rebelů ve Velké Británii, zaměřený na používání zbraní a první pomoc na bojišti, a zároveň řídila činnost britských muslimských džihádistů, kteří vycestovali do Sýrie v silničních konvojích, zahrnujících britské sanitky z druhé ruky. Jednalo se o pokračování její předchozí aktivní role v Libyi.

Krátce po setkání Afshara s Ahsanovou pokračovala tato žena do Turecka, kde odebrala několik kontejnerů z Keni. V těchto kontejnerech, jak Ahsanová tvrdila, bylo lékařské vybavení, vybavení pro operační zákroky, léky a další související vybavení. Po celním odbavení byly kontejnery odeslány na turecko-syrskou hranici a předány rebelům, kteří použili tyto zbraně, aby se zmocnili měst a oblastí, a to vše jen díky zásahu všech zúčastněných, včetně obětování amerického velvyslance v Benghází.

===

Poznámka 1: Autor se od té doby dozvěděl, že 143 tun zlata a stříbra v hodnotě přibližně 7 miliard dolarů nyní chybí v Libyi. To má souvislost se zásilkou zlata, vyslanou z Benghází krátce před útoky na americkém konzulátu v Benghází. Rovněž se hodně mluví o tom, že Libye měla v úmyslu využít své obrovské zásoby zlata k vytvoření zlatem vyztuženého afrického dináru, který by byl skutečnou výzvou pro americký dolar, a to ještě předtím, než byl Muammar Kaddáfí v roce 2011 svržen.

Poznámka 2: Zdrojem pro většinu těchto informací jsou exulanti, žijící ve strachu, že přijdou o život, pokud by jejich identita byla odhalena. Někteří z nich pracovali v přístavu v Benghází a byli v září 2012 svědky nakládání kontejnerů, které američtí vojenští kontraktoři považovali za velmi cenné. Jiné zdroje byly přímo v konvojích vozidel záchranné služby, které byly vydávány za humanitární pomoc pro obyvatele Sýrie, ale ve skutečnosti přepravovaly džihádisty, kteří byli vyškoleni ve Velké Británii v používání zbraní a dávání první pomoci na bojišti, a kteří byli potom vysláni, aby bojovali na severu Sýrie. Sanitky, které byly zakoupeny z druhé ruky ze štědrých darů zainteresovaných muslimsko-britských občanů, byly použity k pašování zbraní a střeliva do Sýrie.

Článek vyšel 18. října 2016 na webu Wayne Madsen Report, jeho autorem je Moeen Raoof. Pro WertyzReport přeložila Jana Schönová.

Komentáře

U tohoto článku nejsou žádné komentáře.
Pro přidávání komentářů se prosím přihlaste!

Související články