Význam vládního financování Člověka v tísni roste, organizace to už ani neskrývá

Financování české neziskovky Člověk v tísni (dále už jen ČvT) už není záhadou. Když před několika měsíci ředitel ČvT Šimon Pánek prohlásil, že přibývají dary od zahraničních vlád, bylo to pro mnohé šok. Pánek tato tvrzení potvrdil i v aktuálním rozhovoru pro magazín Forbes, který byl na stránkách ČvT přepsán. Organizace očividně také aktualizovala stránku o darech. Vyplývají z ni docela zajímaví dárci...

S ohledem na minulost nejsou Pánkova slova překvapivá. Na začátku roku 2014 se pražský primátor Tomáš Hudeček rozhodl darovat ukrajinskému hnutí Majdan 50 tisíc korun z peněz daňových poplatníků. Tento dar učinil právě přes Člověka v tísni. Víme také, že aktivisté této organizace se protestních akcí na kyjevském náměstí Majdan přímo účastnili. Jednalo v podstatě o první známku toho, že celá tato organizace je mostem mezi politickými a občanskoprávními subjekty. Ve výroční zprávě za rok 2013 ČvT směle uvedla, že podporuje vůdce kubánské opozice, po našem zveřejnění této skutečnosti byla zmínka ze zprávy vymazána a celá sekce o Kubě přepsána.

1. verze výroční zprávy

2. verze výroční zprávy

V březnu 2014 ředitel ČvT Šimon Pánek v rozhovoru pro Peníze.cz přiznal: „Portfolio zdrojů máme poměrně široké a diverzifikované. Kromě velkých institucionálních zdrojů, kde je samozřejmě důležitá Evropská unie a státní rozpočet České republiky, roste podíl jiných velkých donorů, zejména vlád – například německé, britské, americké.“ V aktuálním rozhovoru pro magazín Forbes Pánek jde Pánek ještě hlouběji. Uvádí, že ČvT začala v Sýrii „pomáhat“ na severu země u tureckých hranic (tam, kde probíhaly první protivládní protesty v roce 2011) a postupem času se dostávala do vnitrozemí. Podle Pánka dnes působí ve městech Aleppo a Idlib a v některých věcech „spolupracuje s místními úřady.“ I když to nikdo neřekl přímo, s ohledem na vývoj situace v Sýrii je jasné, že ČvT převážně působila na územích tzv. syrské opozice.

Pánek dostal také otázku, od koho organizace dostává peníze. „Na počátku jsme měli vlastně jen české peníze vybrané od jednotlivců. Pak trochu přibyly vládní zdroje, pak přibyly peníze OSN, pak se k nim přidala Evropská komise a mezitím se začaly objevovat korporátní peníze. Byť jen nárazově, když byly třeba povodně. Nově se přidávají ještě zdroje od různých vlád po světě, takže privátní zdroje už procentuálně nejsou tak velké, byť v absolutních číslech samozřejmě rostou. Za minulý rok nám jednotlivci i firmy svěřili téměř 150 milionů na dlouhodobou práci i okamžité výzvy jako například SOS Nepál. Největším jednotlivým zdrojem je Evropská komise, roste význam zahraničních vlád, zejména německé, britské, americké. Samozřejmě agentury OSN a české vládní zdroje hrají další podstatnou roli.“

Pánek se v rozhovoru také chlubil, že se lépe shánějí peníze pro Sýrii a Ukrajinu: „Kdybychom byli firma, tak bych řekl, že jsme super úspěšní. Rosteme ve všech ohledech. Jenže to také znamená, že se děje více katastrof, že je více lidí, kteří potřebují pomoct, a že jsou regiony, kam se už nechce ani některým dobročinným organizacím. Donoři, vlády a mezinárodní instituce jsou tak rádi, že v nich vůbec někdo pomáhá, a pak se snáze shánějí peníze na naši práci. Mám na mysli hlavně severní Sýrii a východní Ukrajinu.“

Když význam zahraničních vlád zmiňoval Pánek už i v minulosti, domnívali jsme se, že myslí příjem darů prostřednictvím neziskovek placených vládami. To je pravda jen z části. Kromě nechvalně slavných amerických neziskovek National Endowement for Democracy, USAID, nadace Open Society George Sorose a programů OSN, mezi institučními dárci nalezneme také americkou ambasádu v Praze, Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie, Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo zahraničí ČR, město Praha, Olomoucký kraj, britskou ambasádu v Baghdádu, The U.S.-Middle East Partnership Initiative (MEPI) Amerického Ministerstva zahraničí a různé fondy EU. Mezi firemními a nadačními dárci nalezneme mj. Bakalovu nadaci a také Českou televizi, která je zároveň mediálním partnerem. Firemní dárci jsou nadace největších firem a finančních institucí působících na území ČR.

Pochybné aktivity celé neziskovky s asi jednou tisícovkou zaměstnanců po celém světě už jen dokládá její neochota odpovědět na naši výzvu. V roce 2014 jsme sepsali pro Člověka v tísni dopis, ve kterém jsme vysvětlovali podezřelé aktivity některých dárců a otevřeně organizaci vyzvali, aby se k tomu vyjádřila. I když na tři emailové adresy dorazila žádost asi od pár desítek lidí, nikdo se neráčil odpovědět…

Komentáře

U tohoto článku nejsou žádné komentáře.
Pro přidávání komentářů se prosím přihlaste!

Související články