Francie a její „velká představa o světě“

Francouzský imperialismus je v těchto dnech mimořádně hektický. DGSE, francouzský ekvivalent CIA (francouzské zpravodajské služby, pozn. překl.), pomáhají od dubna 2012 francouzským teroristům se vstupem do Sýrie, aby tak mohli dětem stínat hlavy a mučit jejich tělíčka ve jménu „lidských práv“. Ačkoliv o tom již nějakou dobu mluvíme, Francouzské ministerstvo spravedlnosti nyní diskrétně připustilo, že jsme měli po celou dobu pravdu.

Mali

V roce 2012 Francouzi učinili vpád do Mali s pomocí teroristů, které využívali i v Libyi. Bombardovací kampaň pomohla Francii, slovy francouzského ministra zahraničí, „znovu dobýt“ Mali. Země je nyní úplně zničená, rozdělená, ale poskytuje velký prostor pro podnikání Francouzů a Američanů v oblasti těžby přírodních zdrojů.

Středoafrická republika

O rok později Francie obsadila Středoafrickou republiku, a to společně s takfiristickým teroristickým hnutím Seleka, financovaným Saudy. Teroristé z hnutí Seleka hodně uřezávají hlavy, ale přesto měli své mluvčí ve francouzských médiích s bezvadnou francouzštinou. Předchozí, Francií dosazený diktátor Středoafrické republiky François Bozizé, kterého bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy charakterizoval jako „autistického blázna z Bangui“, podepsal významné dohody o ropě s Pekingem. Manipulátoři tohoto diktátora v Paříži byli pobouřeni.

Kamerun

Francouzi koordinovali teroristy z Boko Haram (tj. salafistická islamistická teroristická povstalecká skupina, pozn. překl.) proti nekompromisnímu a nepřátelskému režimu prezidenta Kamerunu Paula Biya. V lednu 2015 zatkli podle televizního kanálu Afrique Media kamerunští vojáci francouzské speciální jednotky, bojující po boku takfiristického teroristického hnutí, a diskrétně je repatriovali do Francie na příkaz Elysejského paláce.

Francie využila operaci Středoafrické republiky za tím účelem, aby jim poskytla posily pro destabilizaci Kamerunu. Kamerunský prezident Paul Biya vyzval Čínu, aby mu poskytla vojenskou podporu v boji proti terorismu. Prominentní bezpečnostní poradce Kamerunu řekl pro Afrique Media, že francouzští teroristé, přicházející z hlavního města Středoafrické republiky Bangui do hlavního města Čadu N’djamena, byli zaskočeni zásahem čínských speciálních sil se sídlem v Alžírsku. Neexistuje žádný způsob, jak potvrdit, zda je tato informace pravdivá. Ale jestliže je informace správná, naznačuje, že si Čína může více protahovat své svaly v Africe a drsně zakročovat proti terorismu - proti francouzskému terorismu! Přítomnost čínské vojenské základny v bývalé francouzské kolonii Džibuti také Paříž nepotěšila.

Kongo a jeho hlavní město Brazzaville

Číňané také způsobují hodně problémů v bývalé francouzské kolonii v rovníkové Africe. Francie se pokusila před několika měsíci o převrat proti jejich bývalé nastrčené loutce, kterým je Denis Sassou-Nguesso (tj. prezident Konžské republiky). Sassou-Nguesso se v posledních letech stále více obrací na Čínu, a to k zlosti Paříže a Washingtonu.

Francouzský zmocněnec generál Mokoko nyní strádá v Brazzavillském vězení za velezradu. Do tisku uniklo video s generálem, kde je generál odhalen, jak osnovuje spiknutí s DGSE (francouzské tajné služby), při němž by byl svržen režim Sassou- Nguessa, a to ve prospěch francouzských zájmů. Přislíbil, že bude loajální vůči Francii, a z toho důvodu informační servis Impéria vykreslil generála Alcibiadiana velmi lichotivě. Sdělili nám, že v současné době čte tlusté knihy o Napoleonovi, a zároveň si vychutnává klasiku francouzské literatury. Ach, ta francouzská imperiální nostalgie a její erudovaní afričtí přívrženci!

Burundi

Burundi, jedna z nejprogresivnějších zemí s nejpopulárnějším africkým prezidentem Pierrem Nkurunzizou, se již od roku 2010 brání dezinformacím francouzských médií, ale Paříž a Belgie (Burundi je bývalou belgickou kolonií), vedou od dubna 2015 vedou proti této zemi tajnou válku.

Nkurunzizův ambiciózní program, týkající se vývoje a náklonnosti k investiční politice BRICS, není v zájmu Evropské unie. Evropská unie se pod falešnými záminkami ústavních otázek snaží vytlačit Nkurunzizu společně se skupinami poblázněné, násilnické mládeže, nazývané „mírumilovní demonstranti“. Spojené státy jsou také silně zapojeny do této neokoloniální války, a to prostřednictvím všudypřítomného nepřítele všech věcí, týkajících se Afriky, a tím je americká velvyslankyně při OSN Samantha Power. Pro čtenáře, neobeznámené se Samathou Power, jen zmíním, že je to žena, která přejela sedmiletého chlapce a nezastavila! Samantha má opravdu Afriku v srdci!

Organizace spojených národů vydala pod vedením Samanthy Power lživou zprávu, že vláda státu Burundi plánuje genocidu proti Tutsiům, kteří tvoří menšinu v zemi. Tisíce Tutsiů a Hutuů protestovalo proti této odporné lži OSN.

Ale Burundi má silný vojenský aparát a síť tajných služeb. Podařilo se jim odolávat více než rok a vypadá to, že budou dobře vzdorovat i nadále.

Demokratická republika Kongo

Naopak v Demokratické republice Kongo je to zase problém.

Od formální a symbolické nezávislosti na Belgii v roce 1960 je tato země neokolonií západních zájmů a je udržována v permanentním válečném stavu a v chudobě. Kongo je nejbohatším národem na světě. Ale jeho lidé jsou chudí. Tento protiklad se nazývá kapitalismus. Od roku 1961, kdy agenti CIA a belgických tajných služeb zavraždili první premiérku této země Patricii Lumumbu, se prokázalo, že loutkoví představitelé jsou zcela nedůvěryhodní.

Sese Seko Mobuto řídil po několik desetiletí tuto zemi jménem atlantických neokolonialistů. Mobuto byl „náš člověk v Kongu“, až do doby, kdy začal nesouhlasit s Belgií, Paříži a Washingtonem, spoléhaje na rostoucí souhlas národní buržoazie s  legitimitou. Washington neztrácel čas a odeslal speciální jednotky do Rwandy, aby pomohly nově zvolenému Paulovi Kagamemu, provádějícímu genocidu, navýšit invazní síly v Demokratické republice Kongo v roce 1996. Rwandě pomáhaly ugandské sily diktátora Yoweri Museveniho a revoluční síly prezidenta Demokratické republiky Kongo, kterým byl Laurent-Désiré Kabila. Mobutu ustoupil stranou. Počet obětí válek, vyvolaných USA, se odhaduje na 5 až 6 milionů. Ale mnozí říkají, že toto číslo je mnohem vyšší.

Avšak jakmile se Kabila chopil moci, obrátil se rychle proti svým americkým podporovatelům, přerušil vztahy s Kagamem a Musevenim a prohlásil, že dává přednost čínským investicím. „Bohové impéria“ tím nebyli potěšeni a Kabilu nechali okamžitě zavraždit. Zemi nyní sužovalo predátorství Kagameho milice, podporované USA, která masově vraždila v provincii Kivu, bohaté na minerály, se silnou podporou západního imperialismu.

Od doby, kdy v roce 2001 převzal moc Joseph Kabila, se podařilo dosáhnout vysokého stupně stability. Kabila zbavil velkou část země terorismu. Konžská národní buržoazie chtěla dosáhnout pokroku a zároveň ukončit kasinový kapitalismus kořistníků, podporovaných Západem, jakými byl Kagame. Prezident Kabila v roce 2011 spustil tautologicky znějící slogan „revoluce modernosti“. Transformoval zemi, což je mu připisováno k dobru, nechal postavit nové, větší přehrady a elektrárny, silnice, bytové projekty a nechal vybudovat dopravní systém. Má podporu lidových sil, jako je Konžská komunistická strana, která chce oživit ducha první premiérky (P. Lumumba) a Pierre Muleleho. Opravdu není dobré, že tak silný vůdce, jakým Kabila je, odejde z úřadu nejpozději příští rok. Konžská demokratická republika by měla zvážit změnu ústavy, aby zrušila limity pro funkční období. Tyto limity a pluralitní demokracie jsou zástěrkou pro neokoloniální zájmy. To, co země potřebuje, je jednota a silné nacionalistické vedení.

Židovská moc má hodně co do činění s aktuálním nepokojem. Izraelci dominují diamantového průmyslu v zemi a nyní mají loutku, která dokonce tvrdí, že je Žid. Jmenuje se Moise Katumbi a slibuje, že, slovy Benjamina Netanjahua, „otevře Afriku Izraeli“. Ve skutečnosti byl Izrael vystavěn na zlatě, získaném prací otroků v Kongu. Ale konžský holocaust je nezajímá, protože nejsou Židé.

Katumbi, který je multimilionář, je jednoznačnou volbou Impéria pro nadcházející volby. Problém je v tom, že se volební orgány rozhodly odložit volby na červenec 2017. Toto rozhodnutí je moudré, protože dosud nebyli registrováni všichni voliči. Samozvaná „mezinárodní komunita“ je z toho nešťastná, protože chce Kabilu odstranit z cesty. Kabila se obklopil nacionalistickými politiky, kteří chtějí uniknout ze spárů západního neokoloniálního sevření. Čína má v této zemi obrovské infrastrukturní projekty. Ve skutečnosti je Demokratická republika Kongo nejambicióznějším africkým projektem čínského imperialismu. Čínský státní monopolní kapitalismus buduje infrastrukturu, platí více za přírodní zdroje a ani omylem by nevydal urážlivé, neokoloniální výroky, jako nedávné prohlášení prezidenta Hollanda, v němž odsoudil hlavní město Kinshasu. Kabilův „režim“ reagoval na Hollandova slova zpříma a sebejistě francouzskému prezidentovi na tiskové konferenci připomněl, že Demokratická republika Kongo není francouzským územím.

Západní imperiální tisk podráží sám sebe v rámci své věrné mise dezinformovat evropského čtenáře. Článek v Le Monde uvádí, že demonstranti v Kinshase, vyzývající prezidenta, aby „odstoupil“, mají v rukou kameny. Připouští, že demonstranti již zlynčovali policisty, násilně zaútočili na civilisty a zničili veřejné budovy. Také připouští, že si policie udržovala od výtržníků odstup. Přesto se ve stejném článku dočteme, že Sorosem financovaná organizace Human Rights Watch odsuzuje policii za brutální zákrok proti pokojným demonstrantům! Lze si jen představit, co by se asi stalo, kdyby chtěl někdo v Paříži demonstrovat bez povolení, a byl přitom ozbrojený, zlynčoval by policii a zapaloval vládní budovy!

Gabon

Ve francouzské neokolonii Gabon, bohaté na ropu, přerostly prezidentské volby v červenci v násilnou akci poté, co Jean Ping, kandidát podporovaný Francií, prohrál s úřadujícím prezidentem, kterým byl Ali Bongo. Jean Ping vyzval starého kolonizátora, aby zasáhl. Francouzští odborníci na Afriku, jako je Antoine Glaser říkají přesně totéž, co řekli před francouzským útokem na Pobřeží slonoviny v roce 2011, konkrétně to, že Francie tam nemá žádné skutečné zájmy. Není to pravda. Francie má v bývalé kolonii vojenskou základnu a těží z liberální ekonomiky již několik desetiletí prostřednictvím dosazení zkorumpovaných diktátorů. Ali Bongo převzal moc během vojenského převratu v roce 2009 s pomocí Francouzů. Měl sloužit francouzské elitě. Místo toho Bongo zradil své pány. Dal lukrativní zakázky na těžbu ropy Číně a zajistil si podporu Číny pro rozvoj zemědělského průmyslu v zemi. A nejen to, stát Gabon v současné době usiluje o částku 805 milionů dolarů od francouzského ropného gigantu Total, která nebyla zaplacená na daních. Paříž říká, že Bongo musí padnout! Existují náznaky, že by se Ali Bongo mohl od svého otce lišit. Zavázal se, že odevzdá dědictví po otci státu. Neměli bychom si však dělat žádné iluze o Bongově shovívavosti. Ale je jasné, že nyní stojí spíše na straně afrických kapitalistických zájmů, než imperiálních. Jean Ping je bývalý manžel Pascaline Bongo, členky správní rady společnosti Total. Ping má osobní zájem na podvodných praktikách Totalu. Total i „mezinárodní společenství“ Bonga nenávidí.

„Revoluční“ tahanice o Afriku

Západní imperialismus dostává z Afriky amok. Nevládní organizace, které se specializují na manipulaci s mládežnickou vzpurností, drží mladé lidi z tohoto kontinentu jako rukojmí. Tyto organizace využívají trockistickou propagandu, která byla dovedena k dokonalosti během Arabského jara. Západní imperiální elita říká, že chtějí šířit Arabské jara po celé Africe. Dělají dobrou práci. Francois Hollande řekl nedávno na půdě OSN, že „Francie má velkou představu o světě“. Francouzská mládeži, máte vůbec představu, co vaši otcové způsobují cizím zemím? Opravdu věříte všemu, co vám říkají o těchto zemích, když je ve skutečnosti vykořisťují a ovládají? Jak můžete poslouchat Matthieu Pigasse, majitele deníku Le Monde a ředitele Lezard Bank, když vám říká, že chce vidět, aby se Arabské jaro rozšířilo po celé Africe, a přitom nechápat, co tím míní, nerozumět tomu, co představuje informační služba, kterou vlastní, když používá termíny jako „mezinárodní společenství“ a „občanská společnost“? Francouzská mládeži, ta svině chce revoluci. Dejte mu ji!

Africká mládeži, vykopněte už všechny nevládní organizace a oživte ducha Sankary, Patricie Lumumby a Pierra Muleleho! Vychovávejte svoji mládež tak, aby rozpoznala válečné lsti imperialismu!

Francie, překypující dluhy a utápějící se v blátě své vlastní imperiální arogance, se pustila do posledního zběsilého znásilňování na tmavém kontinentu - je to součást „velké představy o světě“, kterou Francie má. Dne 11. září 1991, po rozpadu SSSR, prezident George Bush řekl americkému Kongresu, že Nový světový řád se blíží a má „velkou představu“. Milióny hnijících mrtvol z francouzských a amerických imperiálních válek na Pobřeží slonoviny, v Libyi, Sýrii, Iráku, Kamerunu, Gabonu, Burundi, ve Středoafrické republice, Rwandě, Demokratické republice Kongo - seznam je daleko větší – podávají svědectví o tom, jak negativní význam má „velká představa /západního imperialismu/ o světě“.

Článek vyšel 25.září 2016 na webu ahtribune.com, jeho autorem je Gearóid Ó Colmáin. Pro WertyzReport přeložila Jana Schönová. Titulní fotografie převzata z původního článku.

Komentáře

U tohoto článku nejsou žádné komentáře.
Pro přidávání komentářů se prosím přihlaste!

Související články