Golanské výšiny a projekt „Větší Izrael“

Po historicky prvním zasedání kabinetu v Golanských výšinách, izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl ve svém projevu 17. dubna 2016, že toto území „zůstane pod izraelskou svrchovaností natrvalo.“ To vyvolalo vlnu nesouhlasu a pokárání od některých největších izraelských spojenců – Spojené státy a Německo - a pozornost se přesunula k této problematice.

Golanské výšiny obsadil z prospěchářských důvodů Izrael po svém vítězství v šestidenní válce v roce 1967. Tuto oblast sledovala pozorovatelská mise OSN pro uvolňování napětí (UNDOF) od roku 1974, kdy státy Izrael a Sýrie podepsaly dohodu o příměří, a byla mezinárodním společenstvím a OSN považována za okupované území. Při porušení klidu zbraní Izrael efektivně anektoval toto území v roce 1981, kdy v tomto teritoriu rozšířil své zákony a vládní aparát. Většina domorodého obyvatelstva byla vysídlena a bylo vybudováno více než 30 osad, které poskytly přístřeší židovským osadníkům. Tyto osady, stejně jako osady na Západním břehu, jsou podle mezinárodního práva nezákonné.

Tato současná eskalace je ve skutečnosti pouze o ropě. Od roku 2013 vláda premiéra Netanjahua uděluje výhradní ropné a plynové těžební právo ropné společnosti Afek Energy v okruhu 153 čtverečních mil v jižní části Golanských výšin. Afek Energy je izraelskou dceřinou společností firmy Genie Energy v USA. Ředitel společnosti Afek je bývalý izraelský ministr bydlení a výstavby Effie Ejtam, který je sám nezákonným osadníkem Golanských výšin a je zodpovědný za fatální potírání mnoha Palestinců. Ve strategickém, poradním výboru Genie Energy je bývalý americký viceprezident Dick Cheney, mediální magnát Rupert Murdoch a bývalý ministr financí Larry Summers. Dalšími prominenty jsou Lord Jacob Rothschild, bývalý ředitel CIA a neokonzervativec James Woolsey a Bill Richardson, bývalý ministr energetiky.

S ohledem na vliv, jaký tyto figury mají na americkou politiku, je nepravděpodobné, že by USA mínily tato pokárání Izraele vážně. Německé ministerstvo zahraničí také kritizovalo Izrael, že postupuje proti mezinárodnímu právu, ale oba státy, jak USA, tak Německo, odmítly požadovat navrácení Golanských výšin Sýrii, přičemž jako omluvu uvedly vnitrostátní situaci Sýrie. Pokud jsou Spojené státy opravdu frustrovány chováním Izraele, jak to nedávno řekl viceprezident Biden, tak to dávají najevo opravdu legračním způsobem: Obamova administrativa nedávno souhlasila s poskytnutím balíčku vojenské pomoci ve výši 3,2 až 5 miliard dolarů Izraeli, což je dosud největší finanční pomoc. Německo je dalším největším sponzorem a vojensko-obchodním partnerem Izraele, což naznačuje, že jeho rozhořčení je převážně symbolické.

Vzestup Genie Energy, malé společnosti se sídlem v Newarku (tj. největší město státu New Jersey, USA, pozn. překl.), a její posun k takovým geopolitickým machinacím spadají do roku 2010, kdy byla objevena Levantská pánev (dříve známá pod názvem Levantinská pánev), ležící u pobřeží Středozemního moře, a do roku 2011, kdy byla potvrzena prvních ložiska zemního plynu na Golanských výšinách. Levantská pánev se rozprostírá od severovýchodního pobřeží Egypta k severozápadnímu pobřeží Sýrie a pokrývá rozsáhlou oblast v teritoriálních vodách Egypta, Izraele, Gazy, Libanonu a Sýrie. Krátce po tomto objevu a oznámení Izraele, že má v úmyslu začít s průzkumem a vrty, libanonská vláda vznesla námitky k tomuto jednostrannému kroku – a to vzhledem k faktu, že ložiska zasahují na libanonské území. Izraelský ministr národní infrastruktury prohlásil v rozhovoru, že Izrael „nebude váhat použít svoji moc a sílu“ k zajištění vrtných akcí. Izraelský energetický gigant Delek Group spolupracoval s americkou společností Noble Energy za účelem rozvinutí těžby rezerv, která podle amerického geologického průzkumu v roce 2010 dosáhla „přibližně 122 bilionů krychlových stop (tj. asi 3,4 bilionů m3) zemního plynu, s aktuální tržní hodnotou 240 miliard dolarů“.

V údolí Šefela byla v červenci 2011 také nalezena ložiska břidlicového plynu a izraelské společnosti Israeli Energy Initiative (dceřiná společnost Genie Energy) byla udělena licence na provádění vrtů. O tři měsíce později americká senátorka Mary Landrieu vedla první, oficiální, energetickou misi (US Energy Mission) do Izraele, jejímž cílem bylo podle amerického Ministerstva obchodu „uvést americké firmy na rychle se rozvíjející, izraelský trh s ropou a zemním plynem, a napomoci americkým společnostem chopit se exportních příležitostí v tomto sektoru.“ Ve skutečnosti senátorka Landrieu lobovala jménem Noble a Genie. Ale místní ekologičtí aktivisté a následný návrh zákona Knessetu (tj. zákonodárný orgán, pozn. překl.) pozastavili tento spekulativní podnik v údolí Šefela. Do té doby, než zákon prošel, se většina zaměstnanců společnosti přesunula do sesterské, přidružené společnosti Afek Energy.

Americký ministr financí Tim Geithner a generální ředitel izraelského ministerstva financí Doron Cohen hostili 24. října 2012 ve Washingtonu americko-izraelskou Společnou ekonomicko-rozvojovou skupinu (JEDG). Po schůzce podepsala JEDG dohodu o prodloužení záruky na úvěr Izraeli ve výši 3,8 miliard dolarů do roku 2016, a to na rozvoj svého průmyslu se zemním plynem. V podstatě lze říci, že Obamova administrativa dala 3,8 miliardy dolarů z peněz daňových poplatníků Izraeli, aby je mohl použít ve prospěch investic a zájmů   amerických a izraelských ropných společností. Vzhledem k této finanční podpoře a úspěchu první mise, Landrieu vyslala 12ti členný výběr reprezentantů ropných a plynových společností jako druhou delegaci do Izraele. Během diskuse u kulatého stolu, kterou pořádali Landrieu a Uri Aldubi, předseda izraelského sdružení ropy a zemního plynu, „delegace obdržela návrhy od Noble Energy, Zion Oil a Genie Energy.“ Mimo jiné se také setkali s Uzi Landauem, izraelským ministrem národní infrastruktury.

Celou dobu americký velvyslanec v Izraeli loboval u izraelských poslanců Knessetu, aby podpořili legislativu, která by upřednostnila ropný a plynový průmysl, zejména po zpackaném projektu v údolí Šefela. Toto úsilí bylo velmi úspěšné a vedlo v letech 2013-14 k návrhu zákona o americko-izraelské spolupráci v oblasti energetiky, který je určen k podpoře spolupráce mezi izraelskými a americkými energetickými společnostmi při těžbě těchto „strategických“ rezerv.

Po schválení tohoto zákona o americko-izraelské spolupráci v oblasti energetiky a udělení práv v této oblasti, Afek Energy pokračovala ve své průzkumné a vrtné činnosti. V říjnu 2015 Izrael a Afek Energy oznámili objev zásob ropy v objemu 10-ti násobku celosvětového průměru, který je schopen zajistit Izraeli dostatek energie na mnoho let. Toto oznámení neupoutalo velkou pozornost mimo průmyslové odvětví, ale spojitost s nedávnou militarizací této oblasti ze strany Izraele nebyla náhodná. Benjamin Netanjahu požádal během své návštěvy ve Washingtonu 9. listopadu prezidenta Baracka Obamu, aby podpořil formální, izraelskou anexi Golanských výšin, s odvoláním na nefunkční syrskou vládu, zmítanou občanskou válkou, podporovanou ze zahraničí. Opomněl však zmínit, že Izrael podkopává Asadův režim a síly Hizballáhu (libanonská, šíitská organizace, pozn. překl.), které se pokoušejí zmařit plány ISIS v této oblasti. Ostatní politické osobnosti Izraele, jako např. Zvi Hauser, tvrdil, že Izrael by měl požadovat tuto anexi jako náhradu za to, že toleroval jadernou dohodu s Íránem.

V minulém roce Izrael zintenzívnil svou vojenskou přítomnost v regionu a přispěl tak k ozbrojenému konfliktu, neboť využil tento region jako pracovní a podpůrnou půdu pro protiasadovské islamistické skupiny. Již v roce 2012 UNDOF (Pozorovatelská mise OSN pro uvolňování napětí) hlásila, že vojáci Izraelských obranných sil (IDF) byli spatřeni, jak poskytují vojenskou a lékařskou pomoc (při mnoha příležitostech) extremistickým skupinám, přičleněným k an-Nusrá, zapojeným do bojových akcí proti prezidentu Bašáru Asadovi na jihu Sýrie. V tom týdnu, kdy došlo k oznámení Netanjahua o jednostranné anexi, izraelské ozbrojené síly prováděly řadu týdenních cvičení v této oblasti, a zároveň i podél hranice s Libanonem, aby zde demonstrovaly sílu. V nedávné době se objevily zprávy o izraelských zásilkách zbraní, rovněž zadržených podél jižní hranice Sýrie, které byly určeny pro povstalecké skupiny v Sýrii. To naznačuje, že tato oblast je používána jako „pracovní půda“ k destabilizaci režimu Bašára Assada, dokonce i když tato destabilizace slouží jako ospravedlnění pro anexi.

Možná se IDF obává, že Syrská arabská armáda s pomocí Vzdušně-kosmických sil Ruské federace znovu získá území, které bylo dříve pod kontrolou rebelů, a jakmile bude tohoto úkolu dosaženo, tak by mohl Bašár Asad obrátit pozornost ke Golanským výšinám. Ať už je důvod jakýkoli, vojenská eskalace v této oblasti probíhá zároveň s upevněním obrovských ekonomických zájmů, které jsou spojeny s několika nejsilnějšími jedinci na světě. Politické lobbování se odehrává na nejvyšší úrovni, aby se zajistilo, že mezinárodní společenství uzná požadavky Izraele na svrchovanost v tomto regionu. Americká senátorka Landrieu obdržela za své služby pro ropný a plynový průmysl v letech 2010 až 2014 desítky tisíc dolarů od obou ropných společností Genie a Noble Energy jako politický příspěvek. Když se nepodařilo její znovuzvolení, bylo jí rychle zajištěno nové místo ve strategickém poradním výboru ve společnosti Genie Energy, kde je zaměstnána dosud.

Tento článek vyšel 7. května 2016 na webu News Junkie Post, jeho autorem je Ruben Rosenberg Colorni. Pro WertyzReport přeložila Jana Schönová. Foto: IDF

Komentáře

U tohoto článku nejsou žádné komentáře.
Pro přidávání komentářů se prosím přihlaste!

Související články