Clintonová je zapletena do případu pašování zbraní, spojeného se skandálem „L'Affaire Petraeus“

Jedenáct hodin trvalo, než padlo rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti USA o zproštění všech obvinění proti obchodníkovi se zbraněmi za to, že porušil exportní zákony Spojených států amerických, neboť lodní přepravou dodával zbraně libyjským rebelům. To zachránilo Hillary Clintonovou, která by se jinak musela potýkat s potenciálně nepříjemnou záležitostí, neboť den zahájení soudu s obchodníkem se zbraněmi spadá na 8. listopadu, den voleb.

Federální prokurátoři podali 3. října návrh k obvodnímu soudu ve Phoenixu (Arizona, USA), aby zamítli veškeré přestupky z porušení nezákonného vývozu zbraní proti Marcovi Turimu. Bylo jasné, že Turi, majitel společnosti Turi Defense Group, ví, že vývoz zbraní do Kataru a Spojených Arabských Emirátů je součástí tajné operace ministerstva zahraničí pod vedením Clintonové a Ústřední zpravodajské služby (jejímž ředitelem je David Petraeus) k zamaskování skutečného koncového uživatele vyvážených amerických zbraní: džihádistických libyjských rebelů, bojujícím za účelem svržení Muammara Kaddáfiho, a syrských džihádistů, kteří zahájili povstání proti prezidentovi Bašáru Assadovi.

Obvinění Turiho ze dne 11. 2. 2014 je přeplněno neokonzervativními tématy o povaze situace v Libyi, což je jasný důkaz politického charakteru obžaloby, vznesené americkým právním zástupcem pro Arizonu, kterým je John Leonardo. Obžaloba obsahuje následující falešné informace o Kaddáfim a situaci v Libyi:

„Kaddáfího ozbrojené síly přijaly krajní opatření proti libyjskému lidu, včetně neomezeného použití bojové techniky, žoldáků, a násilí proti neozbrojenému civilnímu obyvatelstvu.“

Obžaloba je fakticky nesprávná. Tito „žoldáci“ byli ve skutečnosti černí afričtí zahraniční dělníci, pracující v Libyi legálně. Násilí proti civilnímu obyvatelstvu se dopustily převážně povstalecké síly, podporované CIA, které také zahrnovaly džihádisty. Avšak americký právní zástupce John Leonardo, jehož do funkce jmenoval Obama, nejevil zájem o pravdu. Obdržel právnický titul na univerzitě ve Washingtonu, DC (George Washington University Law School), na právnické fakultě, do níž se důkladně infiltrovala CIA.   

Ještě horší pro paní Clintonovou a její kampaň je „odhalené“ rozhodnutí, které učinil soudce David Campbell z amerického obvodního soudu, jež poskytlo obhajujícímu týmu Turiho široký prostor k získání citlivých dokumentů ministerstva zahraničí o utajovaném transferu zbraní. Odhalené rozhodnutí soudu, které učinil Campbell, přimělo federální státní zástupce, aby si pospíšili a nepožadovali trestněprávní úřední dohodu s Turiho právními zástupci.

Ministerstvo spravedlnosti v čele s ministryní spravedlnosti Lorettou Lynchovou to zařídilo tak, že si koupili Turiho výměnou za jeho mlčení o milé úřední dohodě. Civilní pokuta ve výši 200 000 dolarů, která byla původně uložena Turimu, zůstane odložena, pokud bude Turi držet jazyk za zuby o transferu zbraní pro libyjské a syrské džihádistické rebely, schváleném Clintonovou. Na základě Turiho obžaloby se ukazuje, že operace pašování zbraní paní Clintonové zahrnovala i bulharské obchodníky se zbraněmi a jednoho egyptského překupníka zbraní, operujících z Kypru a na základě libyjsko-amerického obousměrného národního působení v Dubaji. Paní Clintonová, coby ministryně zahraničí, měla podle zákona AECA (zákon o kontrole exportu zbraní) konečnou pravomoc nad schvalováním prodeje zbraní cizím entitám, a společnost Turi Defense Group měla registraci od ministerstva zahraničí na vývoz zbraní.

Z čeho mělo ministerstvo spravedlnosti největší obavy, bylo to, že přípravy na soud s Turim, které mají probíhat týdny před volbami, by mohly poskytnout materiál k  opětovnému podnícení další ostré diskuze ohledně „Benghází“ a paní Clintonová by se tak znovu stala středem pozornosti kvůli tomu, že se nepodařilo ochránit diplomatické prostory v Benghází před džihádistickým útoku 11. září 2012. Jak již bylo dříve na webových stránkách WMR oznámeno, a zároveň jak se uvádí v knize L'Affair Petraeus, útok libyjských rebelů na to, co v podstatě byl americký zbrojní sklad v části města, okupovaném libyjskými rebely, byl součástí dohody, která nevyšla. Útok viděl Christopher Stevens, americký velvyslanec v Libyi, a další tři Američané, které rebelové zabili.

Následující text je výňatek z knihy L'Affair Petraeus:

„Stevens se předtím, než došlo k obklíčení, setkal s tureckým velvyslancem, který také sloužil jako spojka pro libyjské rebely, podporované salafisty. Stevens se údajně pokoušel získat přenosné odpalovací zařízení řízených střel, které spolu se CIA dal libyjským rebelům, aby je použili proti vládě Muammara Kaddáfího. Tito Libyjci předávali odpalovací zařízení střel svým spojencům z řad syrských rebelů, podporovaných Turky. O Libyjském armádním sboru, který střežil americké diplomatické prostory, se říkalo, že je zcela infiltrován partyzánskou brigádou Ansar al-Šaría a guerillami Brigády Omara Abdul Rahmana, které jsou ve spojení s Al-Kájdou.“

Je třeba také připomenout, že Petraeus veřejně prohlásil, že Spojené státy by se měly v Sýrii spojit s Al-Kájdou proti Islámskému státu a syrským vládním silám.

Turi nepochybně hrozil, že odkryje roli Clintonové v probíhajících operacích CIA, které dodávají zbraně nejradikálnějším islamistickým skupinám na Středním východě. Petraeus rozhodně nemá v souvislosti s těmito operacemi ruce čisté. Opět následuje výňatek z knihy L'Affaire Petraeus:

„V roce 2005 bylo zjištěno, že tisíce italských pistolí Beretta, odeslaných v předchozím roce z Itálie přes britskou firmu Super Vision International na americkou základnu v Iráku, bylo nalezeno ve skladišti zbraní Al-Kájdy v Iráku. Zbraně byly původně dodány americkým jednotkám v Iráku společností Taos (Taos Industries of Huntsville, Alabama, zaregistrovaných ve státě Delaware) na základě smlouvy s ministerstvem obrany. Asi 20 000 zbraní se objevilo v rukou věrných stoupenců Abu Musaba al-Zarkávího, zesnulého vůdce frakce „Al-Kájdy“ v Iráku.

Ve zprávě amerického nejvyššího kontrolního úřadu (GAO) z roku 2007 se uvádí, že asi 190 000 ručních palných zbraní, které dodala Amerika, se „pohřešuje“ v Iráku. Většina z těchto zbraní byla AK-47s, získané z Bulharska s pomocí přidělence amerického ministerstva obrany v Sofii. DIA (zpravodajská agentura Ministerstva obrany USA, pozn. překl.) údajně schválila zbrojní dohodu, podporovanou prostřednictvím státní bulharské zbrojní firmy Kintex.“

Je velmi pravděpodobné, že Kintex se také zapojil do nelegálních operací pašování zbraní v Libyi a Sýrii, schvalovaných Clintonovou.

Článek vyšel 6. října na webu WayneMadsenReport.com, pro WertyzReport jej přeložila Jana Schönová.

Komentáře

U tohoto článku nejsou žádné komentáře.
Pro přidávání komentářů se prosím přihlaste!

Související články