Lobbing za kanál Dunaj-Odra-Labe začal už v Hodoníně

Nějakou dobu to trvalo, než společnost DOE Europe SE vedená Josefem Drebitkem a Ing. Janem Vlčkem odtajnila podrobnosti o financování svého „obchodního know-how“ v podobě kanálu Dunaj-Odra-Labe. Celý projekt má začít 82kilometrovým úsekem z Hodonína k Dunaji. V katastru Hodonína společnost připravuje stavbu velkého přepravního terminálu za 200 milionů eur do roku 2019 na pozemcích bývalého ministra zemědělství Jana Fencla. Představitelé společnosti tvrdí, že termín v Hodoníně je pro projekt „klíčovým.“ I když podle posledních zpráv plánují Vlček a Drebitko zahájit lobbing mezi politiky, Vlček už loni zdá se začal lobbovat v Hodoníně.

Tehdejší radnice v čele s Ivanou Grauovou projekt očividně přivítala s otevřenou náručí kvůli tisícovce pracovních míst a kvůli možnosti výstavby dlouhodobě plánovaného silničního obchvatu do Senice a Trnavy, který má vést kousek od terminálu. Grauová tehdy přivítala tři zástupce společnosti, aby představili svůj záměr. Zvláštní na celé věci je, že v záznamech zastupitelstva jsou jejich jména vynechána.

FOTO: Zástupci DOE Europe SE XXX, XXX a XXX. Jejich jména se i tak městu nepodařilo zatajit.

I když je důvod pro vynechání těchto jmen v dokumentech naprosto nejasný, město je nedokázalo utajit, protože provozuje také systém zvukových nahrávek z jednání. Z nich vyplývá, že hlavní slovo měl Ing. Jan Vlček a vedle něj Ing. Jaroslav Kubec a Ing. Rodan Šenekl. Vlček představil rychle prezentaci o lodích, evropské vodní infrastruktuře a šířce řeky a zastupitelé pokládali populistické otázky o pracovních místech, pozemcích a životním prostředí. V tu dobu bylo vše jen na papíře. Nejvýraznější zastánci projektu byli tři – starostka Milana Grauová, zastupitel, člen Rady vlády pro stavebnictví a náměstek ministra průmyslu a obchodu Jiří Koliba (k němu ještě později) a také šéf Odboru rozvoje města Ing. Dalibor Novák.

Inženýr Vlček

Vlček má zdá se stejně jako Josef „Joseph“ Drebitko kontakty mezi těmi nejvlivnějšími. Podle článku Hospodářských novin byl v roce 2014 Vlček také součástí delegace prezidenta Zemana v Číně v rámci lobbistických aktivit Smíšené česko-čínské komory pro vzájemnou spolupráci Jaroslava Tvrdíka. Drebitko o sobě ve stejném článku řekl: „Teď hraji roli člověka, který umí sehnat peníze a přesvědčit lidi.“ O Vlčkovi Hospodářské noviny napsaly:

Vlček vystudoval dopravu ve slovenské Žilině, diplomovou práci psal o srovnání výhod železnice a řek. Později ve Výzkumném ústavu dopravním zpracovával generel budoucí trasy kanálu a po roce 1989 pracoval jako manažer ve společnosti Ekotrans, měl vlastní rejdařství v pražských Holešovicích, které mu v roce 2002 zničila povodeň, žil a podnikal na Tchaj-wanu, kde jeho bratr vyráběl kola pod českou značkou Olpran, a byl dva roky ředitelem vodní dopravy na ministerstvu dopravy.

Nově se také ukazuje, že obchodní záměr těchto dvou podnikatelů má také za cíl obrovskou návratnost českých a slovenských státních prostředků, protože chtějí, aby český a slovenský stát firmě splácely deset let 300 milionů korun ročně:

Nyní navrhuje následující model uhrazení kanálu za 800 milionů eur. S pomocí soukromých peněz a čínské firmy Sinohydro je prý schopna kanál vybudovat na klíč. Provoz terminálu v Hodoníně by samozřejmě nestačil na to, aby se z něj tahle megastavba zaplatila. Takže by měla vzniknout nová firma, v níž budou mít podíly český i slovenský stát, Vlčkova DOE Europe a privátní investoři. Stát by si tak podle Vlčka mohl ohlídat přípravy a financování. Za 10 let, po něž by při optimistickém výhledu stavba trvala, by pak státy dostaly dokončený kanál. Dalších 30 let by část nákladů splácely, ročně to vychází zhruba na 300 milionů korun pro Česko i Slovensko, na jehož území se musí kopat především. Vlček počítá i s tím, že velkou část nákladů by uhradilo vybudování nových vodních elektráren, které by si později odkoupili investoři.

Jak Vlček zastupitelům města Hodonín řekl, přístaviště v Hodoníně je pro celý kanál Dunaj-Odra-Labe „klíčovým.“ Proto společnost a město připravily smlouvu o možné spolupráci při výstavbě a odkupu zemědělských pozemků. Pozemky, na kterých má terminál vyrůst, jsou zemědělsky využívané firmou Slovácký statek, s. r. o. Lukáše Fencla, syna bývalého ministra zemědělství Jana Fencla. Fenclovým patří drtivá většina pozemků, některé spoluvlastní s dalšími osobami, některé vlastní ve společném jmění manželů nebo jen někdo z nich. Jejich prodej by mohl být obrovskou překážkou, protože pořád spadají pod půdní zemědělský fond a jejich převod by se výrazně prodražil stejně jako jejich prodej.

Jiří Koliba

Před schválením memoranda o spolupráci s DOE Europe proběhla zhruba hodinová debata zastupitelů a občanů s Vlčkem. Největším zastáncem projektu hned po Grauové byl Jiří Koliba. Je zřejmé, že tento náměstek ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka hraje do karet developerské lobby. Během debaty jen potvrzoval, co ví z Ministerstva, a snažil se výstavbu terminálu prosadit argumentem výstavby silničního obchvatu, který už se plánuje spoustu let, ale nikdo jej nechce financovat kvůli nejistotě o vytíženosti silnice. Koliba řekl:

„Co se týče Ministerstva dopravy, tak tam platí to, že pro vybudování takových akcí jako je obchvat města Hodonína chtějí mít ve zdůvodnění pro vládu nějaký impulz, nejlépe ekonomický – že je to vytížená komunikace, že tam projede za den tisíce vozidel, že je to zkrátka potřebná věc. My jako Hodonín jsme zatím nebyli schopni argumentovat takovouto nutnou potřebností, proto taky je výstavba obchvatu neustále odsunována a na vedlejší koleji.  Domnívám se, že vybudování tohoto překladištního terminálu by bylo impulzem, aby se výstavba obchvatu dostala opět na výsluní pozornosti a mohla být zrealizována.“

Kromě developerské lobby je Koliba kamarád břidlicového lobbisty Stanislava Benady, který se jako ředitel britské společnosti Cuadrilla Morava ucházel o těžbu břidlicového plynu na Valašsku lobbingem v Senátu, Akademii věd a předních českých univerzit. Jako starosta Hodonína Koliba v roce 2006 otevíral Benadovo hodonínské Muzeum naftového dobývání a geologie o rok později, než šel pracovat Ministerstvo průmyslu a obchodu, otevíral památník prvního ropného vrtu v ČR v blízkosti pozemků, na kterých má stát překladiště. Benada také několikrát kandidoval za KDÚ-ČSL a v letech 2002 – 2006 byl městským zastupitelem.

FOTO: Jako starosta Hodonína a spolustraník Stanislava Benady Jiří Koliba v roce 2006 otevíral Muzeum naftového dobývání a geologie. S lobbingem už má zdá se zkušenosti (Zdroj)

Právě na ropu došlo i během debaty o prohlubování dna řeky Moravy. V oblasti zájmu se totiž nacházejí desítky starých ropných vrtů, které byly vytěženy, ale léta znečišťovaly půdu. Vláda musela oblast nechat vyčistit a některé staré vrty utěsnit a převrtat. Jeden občan se během debaty Vlčka ptal, zda prohloubením řeky o šest metrů nemůže dojít k její kontaminaci ropnými látkami. Vlček na to neodpověděl, ale Koliba ano:

Teď momentálně dobíhá jeden ze státních projektů, a to je relikvidace starých ropo-plynových sond. Nejedná se o oblast Nesytu, sahá to od Břeclavi ještě dál. Likvidace spočívá v tom, že jsou ty vrty převrtány, přetěsněny, odstřiženy. To všechno se děje na hloubkách větších, než práce, které by nás čekaly při budování tohoto terminálu, čili tam kontaminace ze starých vrtů rozhodně nehrozí.

S tím ovšem v roce 2014 nesouhlasila geoložka z České geologické služby Vlastimila Dvořáková, další lobbistický komplic Stanislava Benady, která sama řekla, že největší ekologická zátěž je u řeky Moravy, tedy po cestě Hodonín-Dunaj:

Před privatizací naftového průmyslu nekladl stát důraz na likvidaci nepotřebných sond a těžebního zařízení," upozornila geoložka Vlastimila Dvořáková.

Největší riziko podle ní představují staré nezakonzervované vrty v oblasti Moravské Nové Vsi na Břeclavsku. „Jsou také v přírodním parku Mikulčický luh. Největší počet ekologických zátěží je u řeky Moravy," dodala Dvořáková.

Program likvidace starých ropných vrtů měl skončit v roce 2015, riziko může trvat dál i po jeho skončení.

Koliba hlasoval PRO memorandum. Věc byla schválena drtivou většinou, z 27 přítomných hlasovalo PRO 24, jen tři zastupitelé se hlasování zdrželi.

Nulová podpora, lobbing zahájen

Celý projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe není mezi politiky nijak zvlášť podporován. V této souvislosti Hospodářské noviny uvádějí, že Vlček plánuje zahájit lobbing:

Podnikatel Vlček chce teď právě proto ve velkém lobbovat u politiků a přesvědčovat je, že jeho nápad má smysl. Věří, že se kanál dá s jejich podporou postavit, přestože má vzniknout v zemi, kde od razítka po otevření dálnice uplyne 15 let. A na trase, kde na české i slovenské straně budou tisíce majitelů pozemků, kteří mohou budování blokovat. Nemluvě o ekolozích, kteří už několikrát prohlásili, že kanál by rozvrátil přírodu na jižní Moravě. "Ano, bude to složité. Ale to přece neznamená, že na tenhle projekt máme rezignovat," namítá Vlček.

Klíčovým faktorem pro celý kanál je multimodální logistické centrum v Hodoníně, a to už bylo z části vylobbováno v dřívějším složení hodonínské radnice. 28kilometrová trasa Morava-Dunaj má v podstatě už zelenou. Provoz překladiště Vlček plánuje na rok 2019.

Komentáře

U tohoto článku nejsou žádné komentáře.
Pro přidávání komentářů se prosím přihlaste!

Související články