Kdo v Turecku sestřelil ruské letadlo?

Turecká armáda, která se považuje za jediného zakladatele Turecké republiky a ochránce odkazu Ataturka, se vždy snažila ovlivnit a zasahovat do politiky moderního Turecka, aby země byla na správně cestě v udržování sekularismu. Se stranou AKP u moci a s procesem probíhajícím od 80. let, se vliv zmenšoval. Armádní lídři s tím nejsou spokojeni. Fakt, že armáda nemá prostor pro manévry v politických záležitostech, pochází z rostoucí politické podpory stran.

Dalším důvodem pro snížení armádní síly je pokus o připojení země k Evropské unii; jedním z hlavních kritérií pro přijetí do EU je přistoupení k parametrům Západní liberální demokracie, takové, které drží armádu pod kontrolou civilních a politických institucí, aby jedině politické instituce měly autoritu, to je situace, kterou Turecko děsí; šéf Tureckého generálního štábu  Doğan Güreş v roce 1992 řekl, že Turecko je vojenský stát.

Takové procesy a ústavní změna způsobily snížení síly armádního zasahování do politických záležitostí, jejich podstata se ale nezměnila. Jsou důkazy, že vláda nemá s nedávným incidentem nic společného, nebo alespoň nezamýšlela tak jednat, šlo vlastně o armádní pokus zdiskreditovat vládnoucí stranu AKP. Zaprvé, Turecko je členem NATO, účastní se vojenských cvičení; pro Rusy a členy NATO je běžné zachycovat letadla stíhačkami, zvláště v Baltském moři, tento trend probíhá od studené války. Letadla Ruska a NATO se údajně přibližovala a dokonce narušila vzdušný prostor jedné nebo druhé strany, nikdy se ale nestřetly; proto NATO Turecko nepodpoří, reakce se očekává ze strany Rusů proti NATO v Baltském moři; Barack Obama v telefonním rozhovoru s Recepem Tayyipem Erdoganem naznačil, že by měli přemýšlet, aby podobným incidentům zabránili.

Zadruhé, zvýšený obchod mezi Tureckem a Ruskem v roce 2014, který činil 33 miliard dolarů, měl od roku 2010 dosáhnout 100 miliard dolarů. Je tedy jasné, že Rusko je považováno za jednoho z principiálních obchodních partnerů Turecka, země těžce závislá na ruských plynových zdrojích. Nebývale nepřátelský čin turecké strany může způsobit napětí mezi oběma zeměmi a zdá se nepravděpodobné, že by Turecko chtělo vyslat důležitou zprávu do Ruska, když Erdogan dokázal úspěšně zvládnout ekonomické problémy a přivést ekonomickou stabilitu. Proto by nezamýšlel se vrátit ke křehké ekonomice minulosti.

Třetí bod je ustupování tureckých státníků, Ahmet Davutoglu prohlásil, že Rusko je jejich kamarád a partner a chtějí ponechat komunikační kanály s Ruskem otevřené, Erdogan a Davutoglu také poukazují na to, že byli informování o tom, že stíhačka patřila Rusům, že by takhle asi nejednali, anebo můžeme zmínit pokus Cavusoglua o kontakt s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Pokud se Turecko pokoušelo vyslat do Ruska zprávu, trvali by na faktu, že ruská stíhačka narušila turecký prostor a byla v silné pozici proti Rusům; neprojevili ale žádnou vytrvalost pro dobro udržení dobrých vztahů.

A konečně, dá se prohlásit, že ve věci snížení armádní moci nad vlivem ve vnitřních záležitostech se armáda spoléhá na mezinárodní scénu, aby zdiskreditovala vládu, snížila jejích moc v Turecku a způsobila AKP domácí krizi, aby zničila její reputaci a efektivitu; to je příležitost, které se turečtí generálové uchytili.

Článek vyšel 27. listopadu na webu Iran's View. Foto: ALEXANDER ZEMLIANICHENKO / AP

Komentáře

U tohoto článku nejsou žádné komentáře.
Pro přidávání komentářů se prosím přihlaste!

Související články