Masová migrace byla ve zprávě z roku 2000 navržena jako tichá zbraň - Wayne Madsen

Zpráva Americké Národní zpravodajské rady (NIC) z prosince 2000, kterou napsala Strategic Futures Group, navrhuje využití nucených migrantů jako možnost americké tiché síly. Současná migrační krize v Evropě je přímým následkem implementace americké tiché zbraně, která vznikla z podpory islamistické destabilizace Sýrie, Libye, Iráku a dalších zemí na Blízkém východě, v severní Africe a Jižní Asii.

Zpráva z roku 2000 s názvem Roustoucí globální migrace a její dopady pro USA předpovídá současnou kalamitu v Evropě. Zpráva předpovídá, že „během 15 let globalizace, demografická nevyváženost a mezistátní a občanské konflikty podnítí zvýšenou mezinárodní migraci, a to většinou nelegální. Takový vzestup bude mít pozitivní a negativní následky pro vysílací a přijímací země. Klíčovým regionálním trendům čelí Američané, Rusko a další euroasijské státy, Blízký východ a subsaharská Afrika a Asie.“

V převážně muslimské invazi toho moc pozitivního není kromě šance pro velké německé korporace nahradit současnou populaci mladší a levnější pracovní silou ze zahraničí z kraje Evropy.

Ve zprávě z roku 2012 s názvem Může se Evropa vypořádat s novou vlnou muslimské imigrace? NIC také předvídá příliv levných pracovníků do Evropy, uvádí: „S malým předpovídaným ekonomickým růstem by Západní Evropa čelila se současnou úrovní přílivu imigrantů a cizích obyvatelů spoustě problémů. S předpokladem, že západoevropská porodnost zůstává pod úrovněmi náhrady populace, země mohou očekávat velkou změnu etnického složení, a to zvláště v oblasti měst.“

Američtí zpravodajští plánovači určili, kde Evropa najde nové pracovníky pohledem na evropskou minulost a Římskou říši a zvažovali „snahy zavést odstupňování občanského statutu imigranta (stejně jako v Římské říši dávali právní status lidem z okolí).“ Američtí zpravodajští plánovači ale neodhalili, že tito pracovníci z Římské říše byli známi jako otroci.

Na stole v NIC bylo také nahrazení evropských stárnoucích pracovníků migranty: „Stárnoucí populace a nesoulad mezi poptávkou pro vzdělání a práci učiní pracovní migraci pro výkon ekonomiky ještě důležitější. V těchto stárnoucích společnostech soukromé sektory pravděpodobně podpoří a navýší poptávku pro práci migrantů - jak těch s nižšími schopnostmi, tak i těch s vyššími, nebo profesionálními pracovníky, i kdyby to bylo politicky a kulturně citlivé. I přes epizodní snahy pro kontrolu migrace, vlády nebudou všeobecně schopné ustát vliv soukromého sektoru upřednostňujícího migraci a systematicky sledovat a regulovat individuální migranty.“

Je téměř bez pochyby, že pozvánku německé kancléřky Angely Merkelové do Německa popudila touha po čerstvé síle nahrazující německou pracovní sílu. Jak američtí plánovači uvedli, že soukromé sektory pravděpodobně podpoří a navýší poptávku po práci migrantů, v současné domě vidíme, že němečtí Křesťanští demokraté a Sociální demokraté v koaliční vládě odolávájí snahám usměrnit migraci mířící do Německa.

Američtí zpravodajci také předvídali prostor pro nevládní organizace, jako např. ty financované Georgem Sorosem, pro vytvoření pravé atmosféry pro invazi migrantů. Zpráva zpravodajské rady z roku 2012 uvádí: „Měli bychom očekávat zvýšenou sociální mobilizaci, právní menévry a aktivity nevládních organizací ohledně práv a povinností imigrantů.“ Volalo se pro podporu elitní obchodní komunity, v současné době zastoupené pro-migračními zájmy, jako např. Sorosův Institut Open Society, National Endowment for Democracy a Fordova nadace. Zpráva NIC v roce 2012 rétoricky položila otázku: „Podpoří soukromé sektory, které potřebují práci, kampaně na podporu imgrace a i imigrační práva?“

NIC také předvídala potřebu tlačit na národní a podnárodní vlády, aby přílivu migrantů podpořily. NIC volala po „rostoucím uznání reputačních výhod výplavajících z práv migrantů a „práva mít práva“ národními a podnárodními vládami.“ Současné hádky mezi německou federální vládou a dalšími vládami, jako např. té v Bavorsku, ohledně migrační politiky poukazuje na fakt, že nejhlasitější opozice přichází z podnárodních vlád.

Masová migrace jako utulumená síla byla použita v nedávné historii. Diaspora Tutsiů v Ugandě byla využita ke svržení frankofonní rwandské vlády a k jejímu nahrazení anglofonní diktaturou amerického klientského diktátora Paula Kagameho. V Barmě byli muslimští Rohiyngové využiti na rozbroje po celé Jihovýchodní Asii. A muslimští Ujguři vytvořili proti čínským zájmům od Bankoku po Sýrii teroristickou hrozbu. Stejně jako byla migrace destabilizační pro střední a Jihovýchodní Asii, umožnila globalizačním silám pokročit v jejich cílech.

Článek vyšel 3. listopadu na webu WayneMadsenReport.com.

Komentáře

U tohoto článku nejsou žádné komentáře.
Pro přidávání komentářů se prosím přihlaste!

Související články