Novodobý hon na čarodějnice respektive na uprchlíky: Jana Al Oukla

Do České republiky zatím nedorazily žádné tisíce uprchlíků, přesto média a některé osobnosti již stihly naši společnost rozdělit a naladit na nebezpečnou strunu - strachu, nenávisti a zřejmě i paniky.

Proč paniky? Jak jinak lze vysvětlit, že během pár týdnů se rozšíří falešná zpráva o zabitých hospodářských zvířatech uprchlíky, na lesní dělníky volají starostliví občané policii v domnění, že si uprchlíci staví přístřeší. A tento týden kdosi zavolal policii i na mě s dvěma dětmi, když jsme se vraceli cestou z výletu do selského muzea z vesnice vzdálené 5 km od malého městečka, kde více než měsíc bydlíme. Jistě, můžu si za to sama, protože jsem prý nepřizpůsobivá, když mám tu drzost nosit v české společnosti šátek a být muslimkou. A pak mám také dotykový mobil a značkové oblečení, podle kterého zřejmě někteří dokáží jasně poznat uprchlíka. Jenže já do této oblasti už dva roky dojíždím za prací, nakupuji v místních obchodech, chodím do místní cukrárny, stýkám se s mnoha místními lidmi a mám v celku upovídané sousedky. Takže bych předpokládala, že vesnické tamtamy bubnují rychle. Ale asi ne. Navíc ještě před pár týdny si nás nebo mě nikdo zvlášť nevšímal a dokonce jsem se tam cítila lépe než v Praze. Najednou se ale po mě lidé otáčí, že div nezakopnou. Řidiči se sotva stihnou vyhnout těm protijedoucím. Ne, že bych něco podobného od svých spoluobčanů zmanipulovaných médii nečekala. Ale prosím vás, vezměte rozum dohromady.

Moje maminka se po převyprávění mé příhody, zeptala: „A to ti nikdo nenabídl pomoc ani jídlo či peníze?“ Bohužel taková lidská věc nikoho z kolem projíždějících nenapadla. Kdyby ano, tak by jim mohlo dojít, že uprchlíci jen stěží budou mluvit plynně česky. I když Bůh ví, zda by je to skutečně trklo. Hlavně, že je ale napadlo volat na policii. Doufám, že se takto stejně hyperaktivně tito spoluobčané chovají, když vidí, že někdo sousedovi vykrádá auto či byt, když slyší volání o pomoc nebo, když soused mlátí svou manželku. Ale jsem k tomu skeptická. Před dvěma roky pozdě odpoledne přepadla skupinka mladistvých Romů 14 letého modrookého a blonďatého syna mé známé na zastávce tramvaje. Nikdo s přítomných „slušných Čechů“ mu nepomohl, ani nezavolal policii a záchranku. Musel si zavolat sám, zatímco ostatní se chovali, že nic nevidí. A takových případů je u nás dost. Najednou ale „naši slušní spoluobčané“ vidí uprchlíky na každém rohu a mohou se přetrhnout v plnění své občanské povinnosti. Zatímco jinde na Západě většinou lidé uprchlíkům nabízí pomoc, u nás velká část občanů objevila číslo 158. Jen nevím, zda to není zbytečné zatěžování policie, která by mezitím mohla honit české zlodějíčky vykrádající chaty a chalupy či kriminálníky přepadávající nebo podvádějící staré lidi. Dle mého totiž policie ví, kde se budou uprchlíci pohybovat a jistě má jejich pohyb zmapován již od překročení našich hranic. Je asi dost nepravděpodobné, že by se samotná matka-uprchlice s dvěma dětmi náhle objevila v blízkosti hradů, zámků a muzeí a dokonce si zaplatila do nich vstupné.

Ano, na jednu stranu se svým spoluobčanům zase nedivím. Média dokáží zázraky. Ale nic se nemá přehánět, co až k nám opravdu dorazí skutečná vlna uprchlíků. Asi bude vyhlášen výjimečný stav, protože mnoho Čechů tolik jinakosti psychicky neunese. Jen nevím, jak může naše společnost pak chtít po cizincích, aby zde za takových okolností normálně žili bez strachu a nadšeně se integrovali, když je předem ze svého středu vyloučila. Těch pár stovek muslimů, kteří zde mají kořeny nebo je už dávno pevně zapustili, si už na mnohé zvykli. Ale pro nově příchozího je těžké se integrovat do společnosti, kde mu většina nevěří a kde ho více jak polovina lidí neváhá mrknutím oka označit za příživníka, přistěhovaleckou verbež či teroristu, zavře mu dveře před nosem, aniž by ho znala a chtěla vůbec poznat. Jasně česká společnost nechce žádné přivandrovalé cizince a muslimy už vůbec ne, ale v tom případě nepatří do dnešního civilizovaného, rozmanitého a dynamického světa. Může se tak klidně zakonzervovat v období komunismu, kdy jsme podle některých byli hrdým a sebevědomým národem. Nevadí jim asi, že jsme se nechali okupovat a udávat své sousedy, že? Nicméně jsem ráda, že jsou u nás také lidé, kteří mi odpovědí na pozdrav, vrátí úsměv a dokonce dokáží se mnou normálně komunikovat, aniž by se třásli strachem či zlostí. A dokonce některé zajímá, co se v Sýrii skutečně děje. Ještě jsou v české společnosti lidé, kteří mají rozum v pořádku. Jen kdyby takových spoluobčanů bylo mnohem víc a jejich hlas měl větší váhu než kdejaké mediální bludy.

Zatím naši příhodu beru já i děti s humorem, ale uvědomuji si, že příště nemusí onen „slušný občan“ zavolat pouze na policii, ale klidně si může z nás udělat střelecký terč za odměnu 25 EUR, jak nabízel jistý slovenský mladík. A tak příště zřejmě místo objevování krás turistiky, budeme raději jezdit k památkám autem, je to přeci jen bezpečnější. Snad mým spoluobčanům alespoň dojde, že uprchlíci nejezdí autem s českou SPZ a ušetří naší policii práci.

Počet syrských uprchlíků v zemích regionu

Poznámka na okraj našeho honu na uprchlíky

Každá obrovská vlna uprchlíků nese svá rizika a problémy hlavně, když se díky neochotě mocností řešit ozbrojený konflikt na začátku stane nezvladatelná. Vlna syrských uprchlíků či spíše jejich exodus, je už nezvladatelná, protože v Sýrii se každý den připravují na útěk další desítky a stovky zoufalých Syřanů, kteří se však už nezastaví v uprchlíky přeplněném Turecku. Zdá se, že výnosnější je přijmout uprchlíky a nechat Sýrii od arabského sunnitského a křesťanského obyvatelstva vylidnit, než konflikt řešit. Merkelová totiž prohlásila, že syrské uprchlíky nebude vracet na základě Dublinské dohody. Zřejmě jí došlo, že i kdyby mezi nimi bylo cca 30% lidí, kteří se nezačlení a budou zatěžovat sociální systém, tak zbytek na ně vydělá a ještě přispěje k dalšímu růstu ekonomiky. Většina západních univerzit má ve své nabídce stipendia pro syrské studenty, protože se jim to do budoucna vyplatí. Vědí, že Syřané studovat chtějí a že si vzdělání váží. V případě Syřanů nejde o migraci levné nevzdělané pracovní síly za lepším. Mnozí se totiž měli doma podobně jako průměrní Východoevropané. Navíc paradoxně to byli právě Syřané, kteří přijímali jednu skupinu uprchlíků za druhou: Armény, Turkmence, Čerkese, Palestince, Iráčany a dokázali tolerovat jejich kulturu i tradice. V Sýrii před válkou byla nezaměstnanost někde na hranici 13%, zatímco nyní stoupla k 50%. Gramotnost v Sýrii byla 84% a ve skupině mladých lidí od 15 do 24 let dokonce až 96%. Střední školu mělo více než 60% mladých lidí, z nichž část pokračovala ve studiu na vysokých školách. Statistiky ukazují, že Syřané nejsou žádní lenoši, příživníci a už vůbec ne negramotní. Většina z nich řádné pracovní návyky má, pokud je však neztratí dlouhodobým pobytem v uprchlických táborech. Syrské děti i mladí lidé ještě nedávno do škol pravidelně chodili, ale nyní mnohým hrozí, že přijdou o možnost vzdělání získat. Nevzdělanost nepřináší nic pozitivního. Na rozdíl od nás to už západní země pochopily. A vezmou si prioritně ty uprchlíky, kteří se jim vyplatí a budou menší potencionální hrozbou než jiní. Zbytek si stejně jednoho krásného dne budou muset mezi sebe chtě nechtě rozdělit ty východní země, které zaváhaly. A když se tak už hrozně bojíme, že nás uprchlíci připraví o naše pohodlí, bezpečí, peníze i práce, proč neprosadit vyšší daně třeba pro české zbrojovky, které na těchto konfliktech dnes vydělávají a peníze vyčlenit na pomoc lidem, které konflikty z domovů vyhání? Bylo by to rozhodně pro všechny strany užitečnější než ztrácet čas demonstracemi proti migraci a islámu, které v např. v Německu udělaly víc škod než samotní uprchlíci. 

Převzato z: http://aloukla.blog.idnes.cz/c/474365/novodoby-hon-na-carodejnice-respektive-na-uprchliky.html

Komentáře

U tohoto článku nejsou žádné komentáře.
Pro přidávání komentářů se prosím přihlaste!

Související články