TTIP: „Reforma“ klauzule řešení sporů nestačí

Max Andersson je europoslancem Švédských Zelených a Rasmus Nordqvist je členem Alternativní strany Dánského parlamentu.

Mechanismus řešení sporů mezi investorem a státem (ISDS) je stále hlavním bodem. V současné době jsou podobné provize v dalších dohodách, od zrušení jaderné energie v Německu po moratorium o frackingu v Kanadě, vyzývány zahraničními investory.

Tento vysoce kontroverzní a zbytečný mechanismus nepatří do právního systému 21. století. Zahraniční korporace by neměly mít větší práva než národní firmy nebo jakoukoliv jinou zvýhodněnou pozici, která jim umožňuje vyzývat národní legislativu mimo národní soudy.

Evropská komise navrhla „reformu“ systému ISDS a i když to znamená menší vylepšení, je to jen spíš marketingový tah přebalení staré láhve vína. Neexistuje žádný argument umožňující zahraničním firmám žalovat státy mimo národní soudy.

Žádáme odmítnutí takového systému. Takovou diskriminační praktiku nesmí obsahovat ani obchodní dohoda s Kanadou.

Žádná ochrana životního prostředí

Od začátku jsou nám slibovány silné enviromentální zásady. Jenže nedávno uniklý dokument (byl zveřejněn) ukazuje, že to jsou jen prázná slova. Zatímco chtějí dát zahraničním investorům zvláštní privilegia a možnost výzývat enviromentální opatření, žádný mechanismus v tomto bodě nechrání veřejné zdraví nebo platetu od degradace, i když enviromentální organizace učnily odůvodněné návrhy.

S průměrným tříprocentním tarifním poměrem ve zboží mezi USA a EU je TTIP o regulaci. Je o tzv. netarifních bariérách – rozdílech v regulacích a standardech. Víme, že EU chce obejít klauzule Buy-American (pzn.: klauzule, která zmožňuje americké vládě preferovat americké výrobky, zboží a služby), zatímco USA zvažují bezpečnostní princip „obchodní bariéry“ společně s fundementálními regulacemi chemikálií a ochranou zvířat.

Podl zastánců dohody harmonizováním nebo uznáním standardů v různých sektorech obou stran se má odemknout obrovský trh s miliardami eur a miliony pracovních míst a nastavit vysoké standardy pro zbytek světa. Zní to moc dobře, aby to bylo dobré? Ano, je to tak.

Obchod s vedlejšími účinky

Čísla Evropské komise, obchodních lobbistů a severských států zředili různí ekonomové a různé zprávy. Předpovědi o dopadech TTIP jsou hypotetické a až příliš optimistické a popírají jakékoliv dopady na zdraví a životní prostředí, zatímco ignorují strukturální dodatečné náklady (předpokládá plnou zaměstnanost v jistou dobu).  Ze zkušenosti se severoamerickou obchodní dohodou NAFTA víme, že tomu tak není.

Slibují, že dohoda nesníží žádné standardy co se týče zdraví, žvitního prostředí, pracovních práv nebo bezpečnosti dat, protože vyjednávací mandát, schválený národními parlamenty a Evropským parlamentem, uvádí, že dohoda nesmí žádné standardy snížit. Už jsme ale viděli opak. Např. směrnici EU o kvalitě paliva, která má snížit emise CO2 z přepravního paliva, byla oslabena, umožňuje dovoz ropy z dehtových písků z USA a Kanady. Velké množství důkazů nauznačuje, že slabá implementace této směrnice byla gestem k uspokojení amerických a kanadských požadavků, které mělo ulehčit půdu ve v obchodních vyjednáváních.  

Regulační deregulace

Samotná TTIP možná nevyřeší přijetí geneticky modifikovaných organismů, masa plného hormonů, chlorovaných kuřat nebo snížení finančních záruk v USA, instituce v rámci TTIP mohou mít deregulační efekt na tzv. „obchodní dráždidla.“ Uvedením beztarifního amerického masa na evropský trh, produkovaného antibiotiky a bez jakýchkoliv zásad ochrany zvířat, může poškodit konkurenci. Farmáři EU, nuceni následovat přísnější pravidla s vyššími náklady, utrpí, roste tedy riziko vnitřního tlaku na standardy EU.

A dále, je navrhován „ orgán pro regulační spolupráci,“ který má usnadnit spolupráci ohledně existujících a budoucích zákonů. Cílem je snížit co nejvíce obchodní dráždidla a současnou legislativu, což může podle Švédského úřadu pro chemickou bezpečnosti (KEMI) opozdit a/nebo bránit budoucím zákonům zaměřeným na zákaz toxických chemikálií.

Potřebujeme novou zelenou alternativu

Ve světě chybných vyjednávání musíme mít plnou transparentnost. Komise provedla několik kroků ke zvýšení transparence, tohle je ale jen začátek. Publikování dokumentů, které už dávno unikly, není opravdovou transparentností.

Občané mají právo vědět, o čem se vyjednává. Musíme vidět, co riskujeme.

Když jsou moderní obchodní dohody o všem, s čím se dá obchodovat, nemůžeme předstírat, že obchodní dohody se týkají vyrování některých jednoduchých kontroverzí.

Musíme nahradit současnou cestu neustále zvyšujícího se množství zboží a zahájit novou éru, kde je obchod v souladu s planetárními hranicemi a veřejným zájmem. Éru, kde jsou prostá slova nahrazena jasnými akcemi a požadavky. V obchodních dohodách musí hrát roli ratifikace konvencí Mezinárodní organizace práce, opatření pro změnu klimatu, zásady ochrany životního prostředí a ochranu veřejného zdraví.

Článek vyšel 7. ledna 2016 na serveru Euractiv

Komentáře

U tohoto článku nejsou žádné komentáře.
Pro přidávání komentářů se prosím přihlaste!

Související články

80 procent Ukrajinců žije v chudobě

Image


Dva roky po tzv. Euromajdanu se podle standardů OSN ocitlo 80 procent Ukrajinců v chudobě se denním rozpočtem v hodnotě pěti dolarů. Statistiky představil ekonom Alexej Plotnikov na tiskové konferenci v Kyjevě.
„Minimální měsíční mzda byla v květnu 60 dolarů a minimáln…