Kupředu k volbám 2018: Klaus a Zeman začínají rok tvrdšími výroky o migraci

Problém migrace do Evropské unie, částečně zaviněné nelegálními válkami, podporou terorismu a podivnými aktivitami neziskových organizací, v novém roce pokračuje sérií tvrzení bývalého českého prezidenta Václava Klause a současného prezidenta Miloše Zemana. Klausův vzestup na politickou scénu spíše značí záměry znovu kadidovat na prezidenta nebo vyslat do boje svého syna Václava Klause ml.

Za migraci mohou „probruselské elity“

Václav Klaus zahájil rok 2016 tradičními výstupy proti Evropské unii. Tentokrát ale malinko přitvrdil a přirovnal „probruselské elity“ ke Stalinovi a Hitlerovi. V pořadu Partie televize Prima řekl: „Migrace je metoda, jak rozředit ty dnešní evropské státy, jak z toho vytvořit jakousi tvárnou hmotu, která se stane tím budoucím novým Evropanem. To chtěli diktátoři v minulosti vždycky, ti Hitlerové a Stalinové.“

Ve svém výstupu v pořadu Události komentáře na ČT se Klaus zase rozpovídal o přistěhovalcích a jejich právech v Evropské unii. Označil za hloupost pozvání „různých evropských politiků“ do země a naznačil, že za krizí stojí především Německo. Na otázku, proč se stovky tisíc lidí vydaly na pochod právě teď, když řada konfliktů v zemích třetího světa trvá již řadu let, uvedl, že právě teď byly totiž „k pochodu vyzváni.“

Nejenže Klaus zapomíná, že i pod jeho velením utekly z České republiky desítky tisíc Čechů, na své zásahy do penzijních fondů a obrovské privatizační zločiny, za což si vysloužil přezdívku „Tunel dědek,“ a pak se všechny zloděje pokusil propustit z vězení při amnestii, zapomněl na jeden důležitý fakt: přihlášku ke členství v EU podala ČR 17. ledna 1996 prostřednictvím předsedy české vlády Václava Klause. Klaus tvrdí, že v referendu hlasoval proti, před ním byl ale jen podivně mlčel. Katastrofu stvrdil jako prezident podpisem Lisabonské smlouvy, když už bylo v podstatě pozdě něco dělat. Klaus nikdy neřekl, proč ze začátku vystupoval jako vlídný zastánce EU.

Už v prezidentském křesle své operace začal rozšiřovat přes „kontrarevoluční“ server Protiproud svého kancléře Petra Hájka. Hájek pracuje v Klausově insitutu a senzačně napsanými titulky a chytlavými články rozšiřuje nesmysly až do dnešního dne. Co se týče ODS, Hájek se této straně nijak zvlášť nepostavil.

Klaus 2018?

Po odchodu z prezidentského křesla se Klaus na pár měsíců odmlčel. Loni se vrátil s peticí proti imigraci a ještě tvrdšími výroky proti Evropské unii. A to zrovna v době, kdy někteří členové ODS začali spekulovat, zda nerozjíždí další prezidentskou kampaň. Roky budovaná persona za pomoci mj. Adama Bartoše z Národní demokracie a Petra Hájka získala podporu i těch nejvíce neústupných obyvatel. Kdybychom to měli popsat lajcky, Klaus se opět začíná vměšovat do politiky.

Klausův vzestup z mrtvých nastal také v době, kdy se začalo spekulovat, koho politické strany podpoří jako prezidentského kandidáta, i když je do prezidentských voleb ještě daleko. Ukazuje se, že po odchodu Karla Schwarzenberga v současné době strany nedisponují politiky, kteří by se mohli postavit Miloši Zemanovi. Zeman se o dalším volebním období ještě nevyjádřil, ale vzhledem k napjatým vztahům Hradu s vládou, je Zemanova kandidatura vysoce pravděpodobná (pokud jej nezradí zdravotní stav).

ČSSD začala loni naznačovat, že by Zemana podpořila, ačkoliv vztahy Zemana s předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou nejsou zrovna ideální. Pokud by ale postavil Klaus Zemanovi, ČSSD nebude mít na výběr a podpoří Zemana. Tomu nasvědčují výroky Bohuslava Sobotku v reakci na Klausovu kritiku ekonomických kroků vlády: „Václav Klaus dnes na Primě kritizoval vládu. Přemýšlím, proč raději nemlčí. Není totiž tím, kdo by mohl dávat rady. Dobře si pamatuju, jak to tady za něj vypadalo. Za jeho vlády se zhaslo a v divoké privatizaci se doslova rozkradly stovky státních firem. Jeho vládnutí skončilo v roce 1997 rozpadem vlády, rozštěpením ODS a především hospodářskou a finanční krizí, po které tu zbyly vydrancované banky, které pak musela soc. dem. vláda sanovat desítkami miliard korun, aby lidi nepřišli o své peníze. Penězi vybranými na důchody Klausův ministr financí Kočárník ucpaval díry ve státním rozpočtu. Tak tohle všechno už naštěstí máme v naší zemi za sebou. Naše vláda chyby Václava Klause opakovat nebude.“

Další možní dva kandidáti na nebezpečných pozicích, ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier a ministr obrany Martin Stropnický nejsou schopni se Zemanovi postavit. Žebříčky padající ODS jen těžko pro svou záchranu najde vhodného kandidáta. Někteří členové strany se navíc domnívají, že stranu zachrání už jedině Klaus. 

Za všechno může Muslimské bratrstvo

Současný prezident Miloš Zeman zastává podobné názory jako Klaus. Jeho jedinou vadou na kráse je jeho výstup na Albertově 17. listopadu 2015, který zorganizovala aktivistka Jelena Vičanová. Poté, co veřejně podpořil Blok proti Islámu Martina Konvičky do krajských voleb, musel se od něj distancovat, když Konvičku začala vyšetřovat policie kvůli jeho nenávistným výrokům. I tento čin totálně kazí Zemanovy výroky o palestinském prezidentovi Yasiru Arafatovi (označil jej za Hitlera) a jeho akce v Jeruzalémě. Možná se od Konvičky distancoval, jeho názory ale stále sdílí.

Zeman stejně jako Klaus označil migraci za „nelegální invazi,“ jenomže jeho proevropský a proizraelský sentiment nejde s tvrzeními o „probruselských elitách“ dohromady. A tak přišel se svou vlastní teorií - hlavním viníkem je podle něj Muslimské bratrstvo. V rozhovoru pro Český rohlas plus řekl: „Islamisté nemůžou zahájit válku proti Evropě, na to nemají síly. Ale zahájit velkou migrační vlnu a postupně ovládat Evropu tak, jako se to děje v některých západoevropských městech, kam už se nyní v noci policie bojí jet…Jenom v Turecku je 25 tisíc převaděčů, což je víc, než má celá česká armáda. Zorganizovat tak velkou síť převaděčů vyžaduje velkou přípravu.“

Podle sionistického žida za všechno může Muslimského bratrstvo stejně jako v Izraeli za všechno může Hamás, palestinská odnož Muslimského bratrstva. Zeman tímto naznačil, že se postaví za egyptského diktátora, který chce Muslimské bratrstvo zakázat. Zeman je očividně stoupencem izraelské anexe Jeruzaléma.

Zemanův postoj vůči Turecku reflektuje celkovou náladu evropských politiků. Veřejná tajemství o turecké podpoře terorismu a aktivitách rodiny tureckého prezidenta vznikají jen z toho důvodu, že to nikdo z nich nechce na veřejnost říct. Podle tónu zpráv Západního tisku mají Západní politici tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdgana až po krk. Zeman je ale jedním z mála, kdo to říká veřejně.

Střet dvou kultů?

Poslední dva roky se v ČR budoval kult jménem Miloš Zeman a dnes se k němu přidává s podobnými názory i kult Václava Klause. Všeobecně prezidentské volby fungují tak, že se v jejich druhém kole setkají dva kandidáti s podobnými názory a občan je nucen si vybrat. V prvních přímých prezidentských volbách to byl Zeman proti Karlu Schwarzenbergovi. Souboj Klause a Zemana by byl také v kategorii těžké váhy.

Politický establishment skládající se z kariérních politiků by měl začít hledat někoho daleko více perspektivnějšího a mladšího. Zeman s Klausem tu totiž nebudou na věky. Možná proto média v poslední době vyzdvihují také Klausova syna Václava Klause ml.

Stále je ještě ale brzy o něčem takovém mluvit. Vše nám ukáže až blízká budoucnost.

Dále čtěte:

Komentáře

U tohoto článku nejsou žádné komentáře.
Pro přidávání komentářů se prosím přihlaste!

Související články