Další hřebík do rakve turecké svobody tisku

Vláda tureckého prezidenta Recepa Erdogana provedla další zásah na opoziční média, když soud nařídil ovládnutí opoziční mediální organizace Feza Media Group pověřenými osobami. Policie pak násilně potlačila protesty lidí a vtrhla do budovy deníku Zaman.

Do Feza Media Group patří deník Zaman a agentura Cihan. Ještě předtím, než vláda ovládala management deníku Zaman, novináři vyslali do světa následující zprávu:

Procházíme nejtemnějšími a nejhroznějšími dny co se týče svobody tisku, která je hlavním pilířem demokracie a práva. Intelektuálové, podnikatelé, celebrity, občanskoprávní organizace, mediální organizace a novináři jsou umlčováni výhrůžkami a vydíráním.

Vstoupili jsme do poslední fáze tlaku na ty, kteří zůstávají v publikování nezávislí. Novináři dnes navštěvují soudy, nikoliv své redakce. Velké množství novinářů bylo zadrženo a čelí neustále žalobám a věznění.

Posledními oběťmi této kampaně jsou hlavní editor novin Cumhuriyet Can Dündar a jeho zástupce v Ankaře Erdem Gül. Po tříměsíční vazbě byli propuštěni Ústavním soudem. Soudy se ocitly po palbou, když prezident Recep Erdogan oznámil, že rozhodnutí nerespektuje a že se jím nebude řídit. „Budou znovu zatčeni,“ papouškuje vládní lobby.

Dva televizní kanály z opačného konce politického spektra, Bengütürk TV a İMC TV, byly nedávno odstraněny ze státního satelitu Türksat. Stejná praktika byla v minulosti využita k útoku na televizní stanice Samanyolu Broadcasting Group a İpek Media Group. Desítky televizních stanic byly efektivně umlčeny.

Další metodou umlčení médií je jmenování osob pověřených vedením mediálních organizací. Před parlamentními volbami 7. července 2015 byly do televizí Bugün a Kanaltürk, které představovaly dvě z hrstky nezávislých médií v Turecku, jmenování vládní opatrovatelé. Za několik dní tito lidé zruinovaly dva listy a dvě televizní stanice.

Nicméně, všechny státní zákony, Ústava Turecké republiky a mezinárodní dohody, kterým jsme se zavázali, poskytují záruky pro svobodu tisku a právo k přístupu k informacím. Článek 26 Ústavy stanovuje svobodu vyjadřování a myšlenky a články 28 a 30 zastávají svobodu tisku; vše je velice jasné. „Tiskárna a její budovy, které byly v rámci zákona vytvořeny jako tiskový podnik, a vybavení k tisku nesmí být zabaveny nebo vyřazeny z provozu na základě podezření ze spáchání zločinu,“ uvádí článek 30, který také zaručuje svobodu podnikání a investic. Článek 10 Evropské konvence lidských práv (EHCR) je pro turecké soudy závazný.

Největší turecké noviny Zaman a jejich sesterská publikace Today's Zaman jsou už dva roky pod vážným útokem, který probíhal prostřednictvím zákazu akreditací, daňových kontrol, zasahováním do inzerentů a výhrůžek čtenářům. Teď je nám vyhrožováno zabavením prostřednictvím pověřených osob. Hluboce se obáváme všech kroků, které poškozují turecké demokratické jednání. Domníváme se, že jedinou cestou ven z této atmosféry je návrat k demokracii a právu. Zveřejňujeme naše obavy, abychom informovaly turecký národ, intelektuály, kteří věří v demokracii a širší svět.

Pár hodin po vyslání této zprávy soud v Istanbulu rozhodl ovládnutí deníku pověřenými osobami. Před budovu se nashromáždily stovky lidí na protest, který policie násilím rozehnala. Následně vnikla do budovy a došlo k její evakuaci.

Ovládnutí deníku Zaman je dalším pokusem tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana o likvidaci jakéhokoliv disentu.

Útok na svobodu tisku odsoudil Bílý dům i Evropská unie.

Komentáře

U tohoto článku nejsou žádné komentáře.
Pro přidávání komentářů se prosím přihlaste!

Související články