Vražedkyně ze Žďáru nad Sázavou tvrdila, že ji ovládá soused, bála se vkročit do bytu

Barbora Orlová, která 14. října ve škole ve Žďáru nad Sázavou ubodala studenta a další tři dívky zranila, mohla být obětí nelegálních experimentů na nic netušících občanech. Na internetu se objevil rozhovor s její matkou, která tvrdí, že se ji dcera svěřila, že ji ovládá soused. Orlová se dokonce bála i vkročit do bytu. Kromě útoku ve Žďáru má také na svědomí útoku v Havířově, za který byla odsouzena.

Krátký přepis rozhovor zhruba v čase od 8. minuty po 16. minutu:

Jako učitelka procházím celoživotním vzděláváním. Zaměřovala jsem se i na oblast různých poruch u dětí. Dělala jsem si státní kurzy z logopedie..Teď nechci hovořit o sobě. O schizofrenii jsem věděla, že existuje, co obnáší, ale dozvídám až teď.  Vyhledávám si o tom různé články, viděla jsem i několik filmů..U Barborky se to projevilo až tak po 20. roce. I podle údajů se to nejčastěji v tomto období projevuje. Já jsem tomu ale nerozuměla, nevěděla jsem, co se děje. Bylo ji 23 a rozešla se s chlapcem, tři roky žili spolu, plánovali budoucnost, rodinu a za poměrně dramatických okolností se rozešli a ona jakoby demostrativně chtěla všem ukázat, že to zvládně dál sama. Tak si našla byt, během tří měsíců mi volala: „Maminko, přijeď si pro mně, já už do toho bytu nevkročím“. ..Domnívala jsem se, že měla nějaký konflikt, protože ji někdo ze sousedů ublížil nebo se něco stalo...Nic moc jsem se samozřejmě nedozvědla. Pomohla jsem s vyklizením bytu, byly problémy s ukončením smlouvy...Barborka se vrátila domů...Ten byt, jak jsem ho vyklízela, byl v takovém zoufalém zanedbaném stavu, to prostředí mě překvapilo..

Když byla doma, tak třetí den se mi stalo, že policie telefonovala do práce: „Vaši dceru jsme odvezli na psychiatrii, přiběhla k nám bosá, jenom tak lehce oblečená, že se cítí ohrožena, že ji stále někdo pronásleduje, že ji chce zabít, byla úplně vynervovaná, nenašli jsme východiska a odvezli ji na psychiatrii, dáváme vám to na vědomí.“ Uvolnila jsem se z práce, jela jsem hned do té nemocnice a tam mi řekli, že dcera má nějaký post-traumatrický syndrom, což vypovídalo tomu, že jsem všechny ty potíže připočítala k tomu rozchodu, že to těžce a nese a v podstatě ten rozchod byl spouštěč tady těch problémů.

Zase, nerozuměla jsem tomu, byla jsem k ní ohleduplná, protože jsem si myslela, že se trápí. V nemocnici vydala přání, nebo rozkaz k tomu, že nikdo se nesmí dozvědět, že byla hospitalizovaná, a kde, nikomu se nesměly podávat zprávy. Mně se to tenkrát dotklo,  protože jsme k sobě měly blízko, měly jsme spolu hezký vztah..A až postupně mi došlo, že to nebylo proti mně, ale že ona se bála a šla se tam schovat, bála se, že byla ohrožována něčím a to považuji za jedinou chybu, že jsem s těmi lékaři tehdy nemohla hovořit. Nemuseli mi nic říkat, když si to nepřála, ale mohli mě vylsechnout a doplnit si nějakou skutečnost co se s ní doopravdy děje. Možná by to tenkrát pomohlo, ale mě nikdo nevyslyšel, dcera po krátké době podepsala reverz a šla domů. Ty potíže se zašaly stupňovat. Jako ta její nešťastnost, nespokojenost, rozervanost, ale zase...

Až po té nešťastné akci v Havířově jsem za ní jezdila do Opavy, tam teprve se ona začala svěřovat, co se s ní dělo. Řekla, že ty poslední dny nemohla spát, nemohla jíst, nemohla jít na záchod, prostě jenom stála a kouřila z okna. Nevěděla si co počít, to napětí bylo..Desekrát za den se sprchovala. Já jsem chodila do práce, tak jsem s ní nebyla celé dny, tak jsem byla potom taková rozhorčená, že...Neslučovalo se to s tím, jak jsem ji znala předtím, ale ani ve snu jsem nevěřila, co se s ní doopravdy děje...

Vyslýchající: Vy jste říkala, že dcera vám říkala, že slyší nějaké hlasy...

S tímto se mi svěřila až v léčebně v Opavě. Ti schizofrenici údajně tyto věci tají..Lékaři mi sdělili, že s tím bojují sami, že to nikdo neřekne, protože věří v to, co se s nimi děje. 

Vyslýchající: Ona vám říkala, že nějaké hlasy slyšela?

Tam v tom bytě, odkud tak zoufale utíkala, tam to zřejmě začalo. Ona obviňovala svého souseda, že díky němu to začalo, že on nějakým způsobem..Nechci o tom do detailů hovořit, jsou to její interní věci...V podstatě, že on ji nějakým způsobem ovládá, promlouvá různými hlasy, ne jako celebrity, zpěváci, ale jako on. Vystupování bylo hanlivé, ponižující a vypravující „běž někde,“ „udělej to,“ „zajeď a čekej“...To všechno jsem ale nevěděla i přes to, že jsme byly spolu. 

Celý rozhovor zde:

 

Dodatek: Tento příběh se podobá dalším příběhům lidí, kteří nám neustále píšou do redakce. 

Komentáře

U tohoto článku nejsou žádné komentáře.
Pro přidávání komentářů se prosím přihlaste!

Související články